Trocha historie
Hudebnímu vzdělání jsem se začal učiti již od první třídy základní školy. To mě rodiče přihlásili do Základní umělecké školy v Sedlci-Prčici. Tehdy jsem započal hru na klavír. První dva roky jsem si vysloveně odtrpěl u, dle mého soudu strašné, učitelky. Pak jsem měl jeden rok paní Kleinovou, se kterou jsem byl spokojen, a poté jsem začal chodit a zůstal u paní učitelky Fárové. S paní Fárovou jsem byl navýsost spokojený.
Vyšel jsem první cyklus a započal druhý. Ten jsem však předčasně ukončil ve druhém ročníku z důvodu opadnutí zájmu. Avšak o další dva roky později mě to opět chytlo a začal jsem se vážné muzice opět věnovat, avšak už sám za sebe, protože jednak nebyl ani čas, ani nálada chodit do hudebky. Zhruba v 9 letech jsem se začal sám učit na akustickou kytaru.
Někdy kolem mého 11/12 roku jsem si pořídil první synthetizér Roland XP-10, který v současné době doposud, alespoň jeho části, využívám v podobě domácky vyrobených varhan. Na ten jsem hrál i v první kapele Rafael. Hráli jsem převzaté bigbeatové skladby. S panem baskytaristou Romanem jsme se dohodli o pořízení druhých kláves. Doporučil mi synthetizér Yamaha QS-300, který znal. Ty se mi zalíbili, a tak mi sehnal prodejce v Praze a zajeli jsme je tam koupit. Mezitím si tatínek pořídil elektrickou kytaru. Tak jsem se začal učit na ní, koupil si Metal zone II, úžasný efekt od Bosse. Nezvyk to byl značný, ale za čas jsem si převykl a naučil se rychlá metalová tempa, tapping a flažolety (vše v rámci amaterských možností).
V druhé polovině roku 2008 jsem to již nemohl déle vydržet a podlehl jsem zvuku synthetizéru Roland JUNO-G. Tou dobou jsem již déle trénoval Toccatu a Fugu od Bacha a naskytla se mi potřeba hrát nohama i rukama. Abych tuto potřebu uspokojil, musel jsem si postavit domácí varhany... V současné době účinkuji s kapelou Durman a silně přemýšlím o workstation od Kurzweil či Korg - zatím šetřím.
Poslední stav
V současné době hraji na workstation Kurzweil PC3, kteřýžto je naprosto briliantním nástrojem. Lepší už je jen Korg Kronos, však pro mě cenově nedostupný. Kurzweil má příjemnou klaviaturu a nabízí neuvěřitelné možnosti při programování zvuků a jejich modifikaci během živých vystoupení. Ke klávesům jsem si postavil pedal board a doplnil ribbon. Jsem tedy plně spokojen a můžu nástroj plnohodnotně využívat i při koncertech s kapelou.
Hudební zkušenosti
K této kapele, mé aktuální, jsem se dostal jako slepý k houslím. Jedu si to takhle do školy a telefon jestli nechci hrát v kapele - tak jsem si je přišel poslechnout a zůstal jsem. Byl jsem takový Vánoční dárek pro kapelu... Přes Vánoce jsem s kytarisou Pavlem nacvičil písničky z jejich alba a od Nového roku jsem vesele zkoušel a za nedlouho i začal jezdit po koncertech. Od této doby kapela prošla ještě jednou, doufáme, že poslední, změnou - nový basák Michal.
Kapele to pořádně šlape, takže každopádně si přijďte poslechnout! Kapela klade důraz na vytříbený smysl pro rytmiku a barevné vokály. Hrajeme energický rock nabitý pozitivní energií a náladou, dle svých představ a pocitů. A právě tímto chceme oslovit co nejširší publikum . . .
V průběhu mnoha let kapela odehrála několik desítek koncertů, současně došlo k několika personálním změnám a z původní sestavy zůstávají v kapele kytarista Pavel Bursík a zpěvák Radek Schreier. Koncem roku 2010 má již kapela finální ustálenou sestavu a plně se věnuje autorské tvorbě. Toto úsilí vrcholí vydáním v pořadí druhého autorského CD s názvem ,,Čert ji vem", které vychází v říjnu roku 2011 a obsahuje 12 skladeb.
In the Abyss je Sedlčanská metalová kapela. Při mém vystupování ve složení: hlavní kytara: Michal Barhoň, doprovodná kytara a zpěv Miroslav Růzha, klávesy: Jan Dvořák z Vozerovic, bicí: Jan Burian, basktyra: nejdříve Zdeněk Zeman, následně Míra 2. Když jsem do kapely vstupoval hrál Míra na klávesy, ty přenechal mě a vzal kytaru. Byly to plodné roky, hráli jsme vlastní skladby, vystupovali několikrát v Příčovech, v Sedlčanech a jednou v Příbramy v metalovém klubu. Avšak po přijetí na vysokou školu jsem musel hraní zanechat, jelikož na to již nebyl vůbec čas. Hraní mě bavilo, složil jsem též nemálo písní. Hraní ukončil i Michal Barhoň. Kapela nyní pokračuje i nadále ve zkoušení a hraní. Nemáme žádné CD, ale udělal jsem DVD z konzertu ve Veletíně (2005).
Rafael byla první vážná kapela, ve které jsem hrál. Ve složení: baskytara a zpěv: Roman, kytara a doprovodný zpěv: Vítek Matoušek, klávesy: Jan Dvořák z Vozerovic. Později přibil Emil za bicími. se však po jeho odchodu kvůli práci rozpadla. Na tuto kapelu mám příjemné vzpomínky. Naučil jsem se zde hrát v týmu a užívat si i nenáročné hraní. Avšak neustále problémy nakonec nedovolily ani jedno vystoupení před obecenstvem.