Opravy svenova notebooku
V tomto článku spolu se Svenovým notebookem prožijeme mnohá dobrodružství. Tento notebook jsem dostal poněkud nefunkční a ve značně zdevastovaném stavu za upgrade jeho hifi-věže – přidělával jsem do ní funkci AUX – vstup z vnějšího analogového signálu. Avšak to je věc jiná. Notebook měl nefunkční panty, řadič disku, touchpad a kdo ví co ještě. Navíc postupem času také dosti věcí odešlo (chlazení, zvukovka, USB konektor, ...). Tento notebook v současnosti používá můj bratr Karel a já ho jen opravuji.
Výroba pantů
Hned co jsem dostal do rukou tento notebook, bylo mi jasné, že potřebuje nejdříve opravit panty, než se do něj pořádně pustím. Odejmul jsem tedy kryty, sundal display, ten rozebral a dal se do práce...
Při výrobě pantů jsem musel značně improvizovat, poněvadž pokus o jejich svaření nedopadl dobře kvůli měkkosti jejich materiálu. Vydlabal jsem tedy co se dalo a hledal, co bych mohl použít. Potřeboval jsem přidělat ke krytu nějaké tyčky, které pak jsou zavedeny do původních vydlabaných držáků, které jsou uchyceny ke kostře celého notebooku. Jeden pant jsem vyrobil ze střední úchytové tyče konektoru 6.3 male a druhý z potenciometru z ladění staré televize Orava. Ty jsem vhodně vytvaroval podle tvaru krytu. Kryt jsem u každého pantu provrtal na dvou místech a panty k němu přitáhl pomocí vázacího drátu. Nakonec jsem ještě do původních závitových otvorů přišrouboval nějaké ty zbytky původních pantů jen tak pro jistotu, by to více drželo. Pak jen stačilo tento kryt navrtat zboku nahoře a nalepit do něj malý šroubek, na který jsem poté upevnil provázek na výrobu rybářských sítí a jehož druhý konec jsem připevnil rovněž na šroubek, který jsem uchytil zepředu na notebook.
Pant z konektoru jack 6.4''
Pant z ladění televize
Kryt konektoru
Pohled na display
Zprovoznění
Poté, co již display držel na svém místě, mohl jsem se ponořit do zprovoznění notebooku. Jediné co jsem tam mohl vykouzlit byl příkazový řádek načítaný z bootovací diskety OS Windows 95, což co si budeme povídat poněkud nepostačuje.
Celý problém byl v řadiči, na který byl napojen pevný disk, který samozřejmě nefungoval, ani nebyl detekován. Za zmínku stojí příšerný BIOS, kterýmžto je tento notebook vybaven. Horší snad jsem potkal na IBM a to jen proto, že byl v němčině. Notebook jsem rozebral na šrot a započal testy a měření. Odhalil jsem několik zkratů, které byly tvořeny rzí. On taky původnímu majiteli tento notebook řádně promokl a kdo ví, co dalšího ještě zažil. Po důkladném proškrábání a profouknutí začal notebook disk detekovat. Avšak naskytl se mi další problém. Tím byla následná kompletace notebooku. Milion šroubků a dílků jsem musel vyndat, bych mohl vyndat základní desku. Avšak vyřešil jsem to selsky. Sestavoval jsem. Při testu jsem zjistil že nefunguje, tak jsem vyměnil pár šroubů. Zjevně došlo k dalšímu zkratu zapříčiněnou přílišnou délkou šroubků, které pak propojily cesty, které očividně být propojovány neměly. Takže na druhý pokus již notebook započal šlapat jak měl a já už alespoň věděl, jak se do něj dostat a jak ho zase opětovně složit dohromady.
Obrázek z pitvy
Obrázek z pitvy
Oprava USB
V této době ještě nefungoval na notebooku touchpad, a tak se k němu připojovala myš přes jediné jeho USB. To však postupně začalo vypovídat službu. Konektor se musel různě vypodkládat, aby zařízení vůbec fungovalo. Prvotně jsem to opravil přepájením konektoru na mateřské desce, avšak po dalších dvou týdnech byl efekt stejný. Rozhodl jsem se tedy pro jiné řešení.
Rozhodl jsem se tedy, že přímo do mateřské desky napájím část kabele z USB male – female prodlužovačky. Nejdříve jsem z desky odstranil původní konektor, přičemž jeho pacičky jsem ulámal a prostrčil opět deskou, poněvadž má více vrstevnaté spoje. Řádně jsem je nažhavil a zacínoval. Na takto vzniklé kontakty jsem pak připájel část USB kabelu, který jsem dříve používal na jiném počítači. Zapojení USB je snadné, má jen 4 kontakty. +5V ~ Data- ~ Data + ~ Gnd. Kdo si není jistý, může zapojit kabel do konektoru a proměřit si měřákem příslušné páry vodičů.
Nyní již zbývalo kabel přidělat, by se kontakty vyrvaly. To jsem docílil provrtáním kostry notebooku na dvou místech a přidrátováním kabelu k notebooku. Abych zamezil jeho pohybu a otáčení, celé jsem to obalil části dřívek, a zalil řádným množstvím lepidla. Celek je tak velmi pevný a odolává značným mechanickým vlivům. Tím je zaručena 100% funkčnost tohoto řešení.
Přidržení kabelu
Připájení kontaktů do desky
Finální realizace
Oprava zvukové karty
Zvuková karta fungovala skvěle než jí můj bratr nějakým prapodivným způsobem porouchal. Při bližším ohledání jsem zjistil, že se mu povedlo rozlomit konektor na sluchátka. Jelikož v něm je umístěn i přepínač, který při vsunutí konektoru odpojí reproduktor, tak nic nefungovalo tak, jak mělo. Řešil jsem dilema, jak opravu provést, poněvadž i zvuková karta, jak jsem znenadání zjistil, má více vrstevnatý plošný spoj. Tím odpadla možnost konektor vyjmout a nahradit jiným, který bych stejně asi nesehnal, jelikož byl dosti atypický.
I sdělil jsem bratrovi, že nemám konektor, jestli tedy nemá něco co ho obsahuje. Přinesl staré ovládání z disckmana. To jsem rozebral, vyndal nepotřebné věci, tj. přeštípal pár kontaktů, proměřil si jaký je R L a G. Drátky byly pouze smaltované, ale za to dosti. Musel jsem je hodně tavit, aby mi začali konce vodit. Nyní přede mnou byl problém druhý – jak to provést ze strany zvukové karty. Potřeboval jsem napájet dané drátky na kontakty konektoru, avšak ze shora tam místo nebylo a zespoda byly všude kol samé smd prvky, takže tato možnost byla zavrhnuta. Nakonec jsem se naštval, vzal mikropájku a celý konektor jsem jí řádně prohnal. Tím jsem obnažil původní kontakty. Natvrdo jsem spojil veškeré spínače v konektoru, jelikož již nadále neplnil svojí funkci a na kontakty připájel daný ovladač. Kabel jsem kolem konektoru obmotal a přichytil pomocí dřívka a lepidla.
Tímto zákrokem sice již zvukovka fungovala, avšak hrály najednou jak sluchátka, tak reproduktor. A to nebývá vždy příhodné. Proto jsem se rozhodl pro další zákrok. Našel jsem starý přepínač tlačítkový, pomocí kterého přerušuji přívod do reproduktoru. Tím je defakto buď vypnutý (nehraje) nebo zapnutý (hraje). V notebooku jsem našel místo, kam by se mohl vejít. To bylo mezi diskem a reproduktorem. Kobercovým nožem jsem vydlabal patřičnou díru, do které jsem pak následně konektor zasadil a řádně přilepil. Tímto jsem funkci přepínače v původním konektoru vylepšil o mód, kdy si uživatel může vybrat co chce aby mu vše hrálo či nehrálo.
Zvuková karta
Detail přichycení vodičů
Připevení ke krytu
Finální realizace
Vypínač repráčků
Realizace vypínače v krytu
Oprava chlazení, varianta I
Chlazení je nedílnou součástí pro funkčnost. To platí především pro procesor. A tak se přihodilo, že notebooku přestal jít větrák. Tím se notebook přehříval a následně ,,zamrzal‘‘. Při bližším ohledání jsem zjistil, že to není motůrkem, nýbrž chybou přímo na mateřské desce. Na konektoru nebylo naměřitelné napětí ani od napájení, ani od řízení.
Při testování větráčku se mi jej podařilo spálit a to samé se stalo i s náhradním větráčkem. Vzniklo to díky přepětí na jeho vstupu. Druhý motůrek jsem spálil díky vysokému závěrnému napětí, jež jsem na něj přivedl. Tím shořel tranzistor, který byl samozřejmě smd, takže oprava nebyla možná. Chladit se však musí, tak jsem vymýšlel ostatní cesty vedoucí k úspěchu. Nakonec jsem se rozhodl pro externí větrák, který bude foukat vzduch do žeber chladiče notebooku. Dal jsem se tedy do práce. Jako vrtuli jsem použil mírně ořezaný ventilátor, který se mi povaloval v krabici s věcmi. Ten jsem přilepil na děrovanou destičku. Okolo této destičky jsem pak vztyčil 3 stěny a přidal její dno. Čtvrtou stěnu jsem zakryl do poloviny. Zbývající polovinou vycházel vzduch. Takto zniklá krabička se jen přiložila dozadu k notebooku a ten byl takto chlazen. Už jen zbývalo vyřešit problém napájení. Všude možně jsem hledal měřákem 12V, avšak neúspěšně. Nakonec jsem se rozhodl brát toto napětí přímo z baterie. Napájel jsem tedy na její konektor vodiče, které jsem vyvedl a následně na ně napájel část lámací lišty. Kontakty ventilátoru jsem osadil do konektoru, který pak nasedal na lámací lištu. Toto řešení má jednu nevýhodu a tou je neustálý chod ventilátoru po připojení do konektoru.
Externí větráček
Přívod na kontakty baterie
Práce na chlazení
Finální realizace
Oprava chlazení, varianta II
Dosavadní externí chlazení bylo spíše dočasná záležitost, jednak kvůli nepraktičnosti a také kvůli nedostatečnému chlazení. Proto jsem se rozhodl pro druhou verzi chlazení. Zakoupil jsem miniaturní ventilátor 40x40x10mm na napětí 12V, ze kterého jsem chtěl udělat nové chlazení. Plánované umístění dovnitř notebooku zvětší účinnost celého systému a ušetří práci s převážením externího chlazení.
Zakoupenému ventilátoru jsem ořezal polovinu krytu, by mohl foukat ve finále bokem, jako tomu bylo u původního ventilátoru. Takto vzniklý polotovar jsem nalepil na tvrdé desky a z nich jsem nařezal jednotlivé stěny a úchyty. Tímto jsem defakto vymodeloval původní ventilátor pomocí jiného a desek.
Takto vzniklý polotovar jsem zasadil na místo původního ventilátoru. Na přichycení jsem použil vázací drát a lepidlo. Za tímto účelem bylo nutno provrtat kryt notebooku. Tento ventilátor je napájen napětím 12V, které se dá v notebooku celkem špatně sehnat (co se týče částí aktivovaných po zapnutí). K napájení jsem použil opět vodiče vedené přímo z baterie. Takže i tento ventilátor se musí manuálně zapínat a vypínat. Tentokrát již ale stačí pouze změnit polohu vypínače, který jsem umístil zboku noteboku. Toto řešení je oproti předchozímu zcela praktičtější a efektivnější. Uživatel si může zvolit kdy chce chladit a kdy ne. Troufám si říci, že žádný notebook se neumí vychladit po vypnutí, avšak tento díky své jedinečné koncepci to dovede. Ale vše má své výhody a nevýhody. Nevýhodou tohoto řešení je možné opomenutí zapnutí či vypnutí ventilátoru a příslušné problémy s tím spojené.
Příprava příchytek
Provedení větráčku
Vypínač větráčku
