Jan Dvořák z Vozerovic a Čerčan

Výroba vlastního subbasu

Každého jednou omrzí stereofonní zvuk a zatouží po něčem lepším. Mojí metou se stala sestava 5+1. V tomto článku popíši výrobu především subbasu. Materiály k ostatním částem se mi nepodařilo nalézt. Ostatní moduly jsou však založeny na totožném integrovaném obvodu TDA 1562Q. V důsledku stačí vzít pravou část desky pro subbass a použít jí na ostatní zbývající kanály. Dopředu však oznamuji, že tato konstrukce patřila k jedné z mých prvních větších desek. V té době jsem byl ještě dosti nezkušený. V dnešní době bych konstrukci prováděl dosti odlišně.

Celý systém sestává ze dvou boxů se zesilovači. Pro tyto účely jsem vyřezal staré Tesla zesilovače, které již nefungovali, a postavil celou elektroniku do nich. Jako reproduktory mi posloužily 2x15W a 2x25W bedny Tesla, které snesou i mnohem větší výkonové zatížení. Reproduktor pro subbass jsem si vyrobil vlastní a pro center jsem použil staré reproduktory z auta.

Při vytváření desky plošných spojů jsem nejdříve začínal na papíře s tužkou, gumou a sadou fixek. Po několikanásobném překreslování mě to přestalo bavit a tak jsem začal zjišťovat, jestli neexistuje pro tuto práci nějaký počítačový sw. A on existoval... Zvolil jsem aplikaci Eagle, u které jsem zůstal až dodnes.

Deska pro subbass se skládá ze dvou základních funkcí. První je předzesilovač s pasivními korekcemi na hlasitost a frekvenčním filtrem na dolní propust, pomocí kterého lze vybírat frekvenční pásmo, které bude zesilováno. O zesílení se stará druhá (pravá) část desky. Jedná se o zesilovač s koncovým stupněm založeném na obvodu TDA 1562Q. Výhodou tohoto obvodu je nízké napájecí, navíc nesymetrické, napětí (lze připnout i na autobaterii) a integrované ochrany proti přehřátí a přebuzení. K oživení stačí navíc minimum součástek. Oproti doporučenému zapojení, které lze najít v datasheet k tomuto obvodu, jsem doplnil filtrační kondenzátory na vstup signálu.

Nevýhodou nízkého napětí jsou vyšší proudové nároky pro dosažení stejného výstupního výkonu. Proto je nutné celý obvod napájet silným zdrojem. Pro dva moduly (subbass a center) jsem nakonec zakoupil 10A toroidní transformátor. Tomu jsem předřadil pojistku. Ta tímto transformátorem se nachází čtveřice diod sloužící jako usměrňovací můstek. Dále je výstup tohoto můstku opatřen kondenzátory dohlazujícími výstupní napětí.

Po vytvoření a osazení všech bloků jsem začal testovat. Na poprvé subbass nefungoval, což mě dosti naštvalo. Více však to muselo naštvat mé sourozence, když v jednu hodinu ráno se začal ozývat šílený pískot z reproduktoru. Na vině byl ve finále zkrat způsobený pocínováváním jednotlivých cestiček. Poté již modul pěkně hrál. Vše jsem umístil do konstrukce od bývalého zesilovače, vyvedl na kryt veškeré korekce, spínače, signalizující diody a konektory pro vstup a výstup.

Výroba reproduktoru

Poslední fází bylo vytvoření reproduktoru pro subbass. Pro tyto potřeby jsem využil starou skříňku na ponožky. Té však chybělo čelo. To jsem vyřízl ze staré dětské postýlky. Vrtačkou jsem pak postupně odvrtal otvor na samotný reproduktor a dále otvor pro vyrovnávání tlaku uvnitř bedny (bass reflex). Tato konstrukce měla dostatečný objem pro ozvučení. Přemýšlel jsem o doplnění vnitřních přepážek pro vedení odrazů zvuku, ale nakonec jsem to nechal takto prosté.

Nutno říci, že celá sestava uměla vytvořit velmi solidní hluk a v rozumné výstupní kvalitě. Nároční by sice mohli podotknout, že tyhle obvody jsou nic moc, ale 1% zkreslení mě zase tak moc netrápí. Na domácí poměry a domácí výrobu mi celkový výsledek přišel nanejvýš uspokojivý. Jedinou nevýhodou byl brum, který byl slyšet, když zesilovač neobdržoval vstupní signál. Později po studiu návrhu zesilovačů jsem zjistil i proč. U zesilovačů je důležité svádět zem do jediného místa a nevytvářet tak zemní smyčky, které v tomto návrhu jsou. Dále jsem dle mého mínění podcenil filtraci napájení a mohl posílit i oddělení vstupních signálů.